HMYZ a jiné danger věci~

4. dubna 2019 v 10:30
Poněvadž se mi minulý týden stala taková nepříjemná nehoda, nemůžu téma "hmyz" vynechat.
Japonsko je vzhledem ke svému podnebí teplá země, tudíž tu žije hromada všelijaké havěti. Hlavní zásada je, vždycky se dívat do bot, než si je obujete, a po mé nedávné zkušenosti taky vytřepávat oblečení, než ho hodíte na sebe.
Abych osvětlila svou historku, a tím jsme se dostali ke svinstvu č.1, což je šváb - si tak říkám, vezmu si hrubé ponožky, které mám v šuplíku, tak otevřu šuplik, vezmu ponožky, a hle, v ponožkach schovany šváb. V tu chvíli jsem se málem posrala, jak jsem se lekla, ponožky jsem hodila kdesi do hajzlu, a s vřeštěním prchala pryč (pro sprej na švaby) - můj chlap už ví, že jak slyší řev, zřejmě je poblíž nějaký hmyz, a vyžaduje se jeho asistence. Jenže, on to vždycky jen tak zaplácne, pak to hodí do koše, a ta svině z toho koše samozřejmě za deset minut vyleze. Takže šváby rozhodně zabíjet sprejem, bo oni jsou jak nesmrtelní. Já jsem po tomhle seděla v kuchyni půl hodiny s výrazem jak kdyby mě znásilnili, a můj chlap se řehtal, že to prý nikdy v oblečení neměl. Mě ale ti švábi zřejmě milují, nebo co, protože na ně narážím dost často. Moje nejhorší představa je, že budu třeba chtít na něco šáhnout, a omylem šáhnu na švába. Nebo na něj v noci, jak půjdu bosky na záchod, šlápnu. Pokud jste tedy na hmyz hákliví tak, jako já, doporučuju opravdu kontrolovat boty, vytřepávat oblečení, a dívat se, jestli někde na zdi něco nesedí - ano, jak jsem vytřepávala bundu, jeden vypadl, a minulý týden se další promenádoval po vaně v kupelně.
No ale dost s mýma útrapama, a přesuňme se k samotnému švábovi. Je hnusný, lesklý, velký, a co je nejhorší, lítá. Dospělí jsou velcí většinou tak okolo 5cm. Narazíte na ně prakticky kdekoliv - byty, domy, venku, a můžeme pokračovat až k jedincům, kteří jsou zákeřně ukrytí na bankomatech v 7-eleven - ano, i tohle se mi stalo. Japonsky se šváb řekne gokiburi. Nějací jsou ti velcí, hnusní, lítací, a jiní jsou menší, a ti jen pochodují okolo.
Neznamená to, že kde je šváb, musí být bordel a špína. Já uklízím prakticky každý den, vysávám třikrát týdně, a stejně minimálně každý druhý den jednoho najdu. Oni tu prostě jsou, a zbavit se jich je nemožné. Nejvíce jsou samozřejmě v domech, v bytech v panelovkách prý nebývají tak často - asi je pro ně obtížnější, se tam dostat. Teď přes zimu byli kdesi zalezlí, ale jak se oteplilo, už se derou do domu. Prevence proti nim je nenechávat nikde zbytky jídla, vlastně vůbec nikde nenechávat jídlo, protože je ráno nakrásně můžete najít v balíčku chipsů z předešlého večera. Stejně tak se doporučuje nenechávat neumyté nádobí ve dřezu, a zavírat koš na odpadky. Nejlepší je, koupit na ně takové lepící pásky, na které se přilepí, anebo moje kamarádka vyrábí jakési návnady, oni to sežerou, a pak chcípnou.

Druhé místo v kategorii odpornosti u mě zastává gejigeji, což je něco jako stonožka, a taky to štípe/kouše, nevím přesně. Je to dost velké, okolo 10cm, a většinou to prý bývá ve zděných, či převážně cihlových domech. Naši rodiče, teda rodiče mojeho chlapa, bydlí v takovém normálním domě z cihel a z betonu, a právě těchhle gejigeji tam mají hodně. My je u nás v domě kupodivu nemáme, oni prý mají rádi chladnější místa. Zase se na ně prodávají spešl spreje.

Podobné, jako gejigeji je mukade, což je dlouhá stonožka. Ta už je celkem nebezpečná, protože jestli vás píchne/kousne (zase netuším, co přesně to dělá), tak prý to bolí jako svině minimálně tři hodiny a je to oteklé. Našeho šéfa to píchlo do nohy, protože si obouval boty a nevšiml si, že to měl zalezlé v botě. Pak nemohl celý den chodit. A jedna známá mi říkala, že ležela na zemi doma na tatami, a jak se překulila, nechtě na to lehla, protože to zrovna procházelo kolem, a píchlo ji to do břicha. Pokud vás tohle kousne, a jste alergičtí, doporučuje se vyhledat lékařskou pomoc. Bodnutí přirovnávají k bodnutí sršněm. Prý to může dorůst až do délky 30cm, já jsem největší viděla tako okolo 15cm. Je obtížné to zabít, zase na to prodávají nějaké spreje. Moje kamarádky říkají, že nejlepší je rozcviknout to napůl zahradníma nůžkama, protože máte jistotu, že je to mrtvé. Já na ně většinou natrefím, když něco kopkám na zahradě, ale viděla jsem to i normálně pochodovat po chodníku.

Bydlení v Japonsku přináší další nemilou věc, a to jsou bedbugs/tatami bugs, neboli Dani. Jsou to takoví malí broučci, co žijí buď v tatami, anebo je můžete mít v posteli, v matraci nebo ve futonu. Jestli se ráno vzbudíte s podivnýma červenýma štípancema, je možné, že jste strávili noc právě s těmahle broukama. Vylízají v noci, koušou, a pijou krev. Dají se najít snadně - stačí sundat prostěradlo nebo cover z futonu, a hned vidíte, na čem jste. V případě, že je najdete, všechny věci (peřiny, deky, prostěradla)musí putovat do laundrymatu, a matrace se musí postříkat antiDani sprejem. Ony ty larvy totiž můžou přežít bez jídla až půl roku. Abyste jim předešli, musíte často měnit povlečení, včetně coveru na matraci, a na věci, které nejdou vyprat, použít ten spešl sprej. Aby nebyli v tatami, mělo by se alespoň jednou týdně vysávat, a v obchodech zase prodávají takové vlhčené antiDani ubrousky, kterýma se to tatami preventivně jednou za čas vytírá, anebo druhá varianta je sprej. Já vysávám třikrát týdně, a těma ubrouskama to vytírám každý týden. Teď přes zimu ti brouci nejsou, ale v létě hrozí, že se můžou objevit. Spešl spreje proti bedbugs poznáte podle symbolu medvídka.

Pokud vyrazíte na výlet někde do hor, nebo do lesa, můžete narazit na sršně-suzumebachi. Prý žijí v rojích, a jsou hodně velcí - opět netuším, zatím jsem žádného neviděla. Doporučuje se barevné oblečení - což je dost divné.Pokud na vás zaútočí, má se utíkat. Jakýsi týpek na internetu psal, že zkoušel strategii zůstat v klidu, ale nefungovalo to. Jestli vás popíchají, měli byste do nemocnice. V Japonsku jsou každý rok evidovány případy úmrtí právě kvůli těmhle sršňům.
Jinak vosy, včely, mravenci, to je klasika jako u nás, a komáři - těch je tu opravdu hodně. Jako ochrana před komáry je nejlepší zapálit si katori senko - taková ta zelená spirálka. Pokud tu jedete na dovolenou, určitě si katori senko pořiďte - za A)hezky to voní B)odpuzuje komáry. Většina domů a bytů má v oknech síťky.

Pak jsou tu pavouci. Ti jsou hodně velcí, nicméně žádný není jedovatý. Doma můžete narazit na příbuzného našeho českého hnědého "klasik" pavouka - netuším, jak se to odborně jmenuje, tady tomu říkají Ashidakagumo, a na venku jsou nejčastější takoví žlutí, barevní - Yorogumo. Pokud jste v lese, a pohybujete se po nějakých ne moc používaných cestičkách, dávejte si pozor na pavučiny. Rádi je natahují právě v místech, kde chcete projít.

Tradiční hmyz v Japonsku je cikáda - Semi. Poznáte ji podle cvrčivých zvuků, je to dost velké, a z nějakého důvodu to rádo sedá na lidi. Nebezpečné to není, já před tím ale prchám. Jednou mi to sedlo na hlavu, a stačilo. Obdobně gigantická je i zelená kobylka nebo saranče či co to je - říkají tomu Bata.

Samozřejmě se tu dá najít i hezký hmyz, a to jsou motýli. Nedávno jsem narazila na černého motýla, tak úplně v úžasu říkám holkám "jééé, černý motýl!" A ony "No a? Co je na tom tak zajímavého. Vy v Česku nemáte motýly?" Prostě věci, co jsou pro mě zajímavé, jim přijdou naprosto normální.
Populární tady je, pěstovat doma nosorožíky, což jsou ti divní brouci s rohama - Kabutomushi. V obchodech pro ně prodávají podestýlky, krmivo, terárka, děti je chytají venku, a pak je doma chovají.

Tak, pro dnešek bych opět skončila. Pokud se chystáte vyrazit do Japonska, počítejte s tím, že na nějaký ten hmyz určitě narazíte.
Upřímně, když jsem nahrávala obrázky švába a těch stonožek, normálně se mi dělalo zle. Blee~
M.

 


Komentáře

1 Karin_Kim55 Karin_Kim55 | E-mail | Web | 10. května 2019 v 20:34 | Reagovat

Úžasné články! Ve tři jsem sem zabloudila a od té doby čtu všechny články! :-D Je vážně něco číst ti takhle z první ruky. ^^
Věděla jsem, že v Japonsku bude větší množství hmyzu (a soucítím s tebou, moje nenávist ke hmyzu hraničí s fobií :D ), ale nikdy mě nenapadlo, že je tam tolik hnusných tvorů na denním pořádku. O_O Ta gejigeji vypadá nejvíc blé. :-| Ale skoro ze všeho mi vyskakuje husí kůže. :-|
Jdu si přečíst i ty zbylé články. :-D

2 hiroisoranoshitani-prekladmangy hiroisoranoshitani-prekladmangy | 13. května 2019 v 10:27 | Reagovat

[1]: :-D já vím, ono je to všechno hrozně nechutné. já se vždycky večer po baráku pohybuju jak ninja s lepačkou, abych pozabíjela pavuky a další hmyz. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama