Jak přežíváme zimu

19. března 2019 v 9:16 | もの
Protože nemám ráda zimu (slabé slovo, nenávidím ji), tak je tady pro mě přežití v zimních měsících opravdu šílené.
Jak jsem už dříve psala, Japonsko je v hodně věcech hi-tech, ale v hodně věcech si připadám jak ve středověku.
Nejčastější dotaz na téma zima zní, jestli tady mají ústřední topení. Ne, nemají. Na Hokkaidu, kde je přes zimu dost sněhu, většinou topení mají, anebo aspoň mají krby, ale tady prostě nic.
Takže, představte si venkovní teplotu okolo 2°C a k tomu dřevěný barák s oknama z jednovrstvého skla. Pro mě jako pro někoho, kdo v ČR buřil topení na max až v bytě bylo okolo 28-30°C, je to něco otřesného. Nejhorší asi je, když ráno vstanete, vevnitř v domě je asi o tři stupně víc, než venku, jdete do kuchyně, a tam zjistíte, že se vám kouří od huby. Listopad ještě není tak hrozný, zima začíná v prosinci, a končí v únoru - všehovšudy tři měsíce zmrzlých nohou a rukou.
Tak jak to vlastně děláme, aby se to nějak dalo přežít~
První, co se dá udělat je, že dáte na okna zevnitř klasickou bublinkovou fólii. Vypadá to hnusně, ale trochu to ten chlad drží venku. K tomu se dají pořídit i nějaké závěsy z těžší látky, které mají stejnou funkci. Další možností jsou vyhřívané elektrické koberce, a nesmí chybět kamínka, a kotatsu.
Možnost, jak zatopit, se nabízí dvoji - buď zapnout klimatizaci, a topit klimatizací, anebo topit kamínkama. My teda většinou používáme ty kamínka, ale když je mi i přesto zima, zapnu si i klimatizaci. Ty kamínka fungují tak, že se plní jakýmsi kerosenem (smrdí to jak benzín), a jsou do zásuvky, tudíž si můžete nastavit čas, v kolik to má začít topit, nebo kdy se to má vypnout. My máme jedny ty kamínka v kuchyni, kterou máme společnou s obývákem, a druhé máme v ložnici. Ty v ložnici většinou zapínám tak půlhodiny před tím, než jdu spát, a na ráno je mám nastavené tak, ať se zapnout dříve, než vstanu, aby se to trochu vyhřálo. Samozřejmě, někdy zapomenu, takže pak vstávám do totální kosy.
Vytápí se většinou jen pokoj, ve kterém jste - to znamená, jsem v kuchyni, tak topím jen v kuchyni. Ono je pak docela HC, když potřebuju jít pro něco na chodbu, nebo něco udělat do koupelny, to se pak po baráku pohybuju v zimní bundě. A co jsem si tak všimla, víc lidí tady v zimě chodí doma normálně v zimních bundách. A vypadají, že jim to nevadí, asi jsou zvyklí.
Noc překonáváme tak, že máme jednu deku+druhou peřinu, já spím ještě navíc v hrubých ponožkách a málem i ve svetru, a za noc minimálně třikrát vstávám na záchod, právě z té zimy. Dá se koupit i jakási elektrická deka, na příští zimu si ji určitě pořídím, protože lehat si do ledové postele není nic příjemného.
K zimě patří i legendární kotatsu, aneb vyhřívaný stolek. Vypadá to tak, že je to klasický nízký stolek, na kterém se dá ta vrchní deska sundat, a pod ní je přehozená nějaká hrubší anebo prošívaná deka. Zespodu na tom stolku je nějaká tajemná krabička, která hřeje (trčí z teho šňůra, ta se dá do zásuvky, přepne se vypínač, a zázrak je na světě). Ještě se pod ten stůl dává koberec, abyste neseděli přímo na zemi anebo na tatami. No a po zimě se z toho ta deka sundá, a používá se to jako normální stolek. Většinou jsou tedy kotatsu stolky nízké, ale teď jsme byli u jedněch známých, a ti to měli vyupgradeované tak, že měli kotatsu udělané z normálního vysokého stolu v kuchyni, takže jsme vlastně seděli na židlích, a nohy měli v teple (mě to hrozně pobavilo, protože jsem to nikdy dříve nevidělaSmějící se).
A ke kotatsu se taky vztahuje hodně častý dotaz, jestli se pod tím dá spát. Teoreticky dá, ale jen na zádech anebo na břiše, protože je problém, se pod tím otočit (ten stolek je prostě nízký, ale pokud spíte jen na zádech anebo na břiše, pak je to ideál).
K zimě patří i další věc, a tou je ofuro, což je koupel. Tady vůbec to koupání probíhá docela směšnou cestou.
Asi tak - máte koupelnu, ve které je sprcha a vana. Sprchujete se před vanou, v zemi bývá taková ďura, kterou ta voda odtíká - "takže, nikdy se nesprchujeme ve vaně, pando" (samozřejmě, v nějakých hotelech jsou jen klasické sprchové kouty, to je pak jiná).
Ten proces koupání probíhá tak, že se teda osprchujete, a pak si jdete umytí sednou do vany (jako relax) - takhle to zní hezky, ale zase, není to tak jednoduché. V ČR normálka, chci večer vanu, tak si napustím vodu, plácnu tam, pak vylezu, vypustím vodu a hotové. Jenže, tady to samozřejmě probíhá úplně jinak.
V zimě se prostě vana napustí vodou, a ta voda tam pak je, třeba i týden - vždycky když chcete vanu, tak si tu vodu ohřejete (slouží k tomu takové krabičky na zdi, na kterých se zapne ohřev vany, anebo plnění vany, anebo jen to, aby vám tekla teplá voda - jak sem tu byla poprvé, tak jsem bydlela přes AIRBNB, a byla sem v šoku z toho, že jeden večer tekla teplá voda, a ráno už ne - právě se to musí zapnout na té krabičce. Mě ji domácí omylem vypla, a já sem vůbec nevěděla, že to takhle funguje).
Celý tenhle nápad, ohřívání vody, je celkem vychytaný, protože vodu vlastně ušetříte - ovšem, na druhou stranu, je to docela nechutné - proč? Asi tak - my tu vodu ve vaně necháváme tak 4 dny, 5 dnů je fakt maximum, a protože bydlím sama s mým chlapem, tak to používáme jen my dva. Ve dvojko se to ještě dá. Ale. V rodinách, kde je třeba 5 lidí (někdy i více), všichni používají jednu a tu samou vodu i týden. Ono už po dvou dnech vidíte, jak tam plavou vlasy, a nějaká odumřelá kůže, takže pro mě představa, používat to s tolika lidma je prakticky nemyslitelná, a ani si neumím představit, že se tam ti lidi louhujou po dalších třeba čtyřech členech rodiny.
Je fakt, že prodávají takové síťky, které slouží k zachytávání bordela - prostě s tím lovíte ten humus, co tam plave. Já to teda používám před i po každé koupeli, protože samozřejmě na tohle nejsem zvyklá, takže se snažím tu vodu udržovat co nejčistší. Jinak se ještě dá pořídit kryt nebo víko na vanu, aby tam nepadal nějaký bordel. A aby vám voda ve vaně voněla, opět prodávají takové dřevěné kostičky, které se hodí do vany, a které jsou vyrobené z dřeva hinoki, což je japonský cypřiš, a hrozně hezky to voní. Nejdražší japonské dřevěné vany se vyrábí právě z tohohle dřeva kvůli tomu, jak to voní.
Takže jsme prošli sprchou, koupelí, dostáváme s k vypuštění vody - což zase místní dělají totálně podivným a pro mě nepochopitelným způsobem. Neříkám, že všichni to tak dělají, ale co sem se ptala, minimálně polovina z dotazovaných to provozuje, a nepřijde jim to vůbec divné - oni prostě mají takovou hadici, co dají jeden konec do vany, druhý do pračky, a eště teda aby se ušetřila voda, tak v tom slavnostně vyperou. Tohle jsem okamžitě zavrhla, takže jak jsme se nastěhovali, ta hadica letěla do koše jako první, protože prostě odmítám prát prádlo v nějaké vodě z vany. Mě ani nenapadlo, že by tohle mohl někdo dělat, ale právě jak jsem tu hadicu vyhazovala, tak se mě sousedka ptala "jéé, hadica! můžu si ji vzít? mě zrovna nedávno praskla. a vy to nepoužíváte?" Takže asi tak.
Další tradiční věc pro zimu je oden, což je takové něco jako, ehm směs v hrnci (nevím, jak to nazvat), a vaří se to přímo na stole ve spešl míse na oden na takovém malém přenosném hořáku. Do odenu patří zelenina, nějaké maso, vajíčka apod, většinou se v obchodě prodávají "směsi na oden", což jsou balíčky s konjaku (taková gumová hmota) a s tofu apod. Vypadá to v tom hrnci hezky, já to nicméně nejím, moc mi to nejede.
Toliko k podivnostem v japonské domácnosti v zimě, a pokud se tady chystáte v zimním období, doporučuju přibalit hromadu teplých ponožek a svetrů.
Pro dnešek opět končím a přikládám pár fotek.
M.
kotatsu a ten malý hořáček na oden (musela jsem použít fotky z netu, poněvadž za A)kolem našeho kotatsu i na něm je totál chaos B)ten malý hořák nemáme)

kamínka

pozůstatky bublinkové fólie
 


Komentáře

1 tannen tannen | 20. března 2019 v 23:10 | Reagovat

Díky moc za další článek! Mám asi 1000 dotazů, např. fakt snídáte miso polívku ? A co oběd ? Připravuje se bento(jakože to jídlo do krabiček ? potažmo, když jo, tak jí se to za studena ?)

a mám i další dotazy. Budu moc rád, jestli mi aspoň, odpovíš, na některé z nich :)

2 hiroisoranoshitani-prekladmangy hiroisoranoshitani-prekladmangy | 22. března 2019 v 9:16 | Reagovat

[1]: ahoj, ne, miso nesnídáme, ale ostatní lidi to na snídani normálně mají. Já si neumím představit, že bych do sebe musela hned ráno tlačit něco jako párky, miso, rýži apod.
A benta máme, prodávají se buď v obchodě, nebo si to můžeš udělat doma, a jo, jí se to zastudena. Já většinou dělám onigiri, minipárečky, zeleninu apod. V těch kupovaných bentech jsou často syrové ryby, a to já neumím připravit.
Obědy nemíváme, spíše večeře. oběd je více jako svačinka, protože oni většinou jí až večer.
Klidně se ptej, jestli tě něco zajímá. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama